Doba covidová 2 – Co můžeme dělat? Dívat se na to s nadhledem

Měsíc omezení máme za sebou. S hezkým počasím přichází často zlepšení nálady. Jenže pro někoho to může znamenat i deprivaci, že když je tak hezky, proč si nemůže toho krásného jarního počasí svobodně užít. Tedy jít ven, cítit jaro plnými doušky, bez předepsané roušky. 

Když jsem si připravovala článek, už se oznamovalo, že budou určitá omezení zrušena. Přesto se může stát, že naše mysl není doma tak optimistická. Tak něco poraď, psycholožko! Jak se dostat do lepší nálady, když nás prostě přepadne trudnomyslnost a negativní emoční ladění? 

Důležité je rozhodnutí chtít s tím něco DĚLAT a ZMĚNIT to. 

Můj systém MYSL – POHYB – STRAVA mi léta dává smysl. Pomáhá mi zvládat všechny peripetie ohledně mé diagnózy a úskalí života, které dlouhodobá onkologická léčba přináší.

M-P-S. Jedno ovlivňuje druhé. A druhé třetí a všechny složky se ovlivňují navzájem. Je to systém. Když jeden prvek tohoto systému vyjmete, systém již tak dobře nefunguje. Dokonce se někdy zhroutí. To jsou obecné zákonitosti. A v tomto konkrétním příkladu to platí také. 

Propojenost pohybu našeho těla s tím, jak se cítíme, připomínám sobě i druhým často. Protože právě díky pohybu tělo funguje lépe. U toho svého dokonce pociťuji jisté zlepšení. Líbí se mi Hippokratovo poselství, jež nám zanechal. Že vhodně zvolený pohyb nahradí jakýkoliv lék. Žádný lék však nenahradí pohyb. Máme cvičit třikrát více, tvrdil! Platí to po mnoho staletí. Jen v dnešní době by číslovka měla být ještě vyšší.

Tak dobře, to je jasné. Ale jak si zlepšíme náladu tělem, když jsme zavření doma či v nějakém omezeném prostoru? Stačí se rozhodnout a začít! ROVNÝM POSTOJEM. Postoji jsem věnovala celý článek, teď myslím postoj tělesný. Už to, jak stojíte, jak se pohybujete, jak dýcháte – tak se také cítíte!!!

Postavte se rovně, hlava vztyčená, bradu zasunout jaksi do zásuvky. Ramena lehce dozadu. Nohy rozkročené, ruce nejdříve v bok. (Pro představu: tato hodně stabilní pozice jako by vyjadřovala šéfa, který jasným hlasem říká: „A takhle to bude!“. Nebo statnou paní, jež doma „velí“ a čeká na svého manžela, přicházejícího pozdě z třídního srazu.) Hluboký výdech a nádech nosem až do podbřišku. Výdech. Pak už dýchání podle vlastního rytmu. Začněte hýbat boky ze strany na stranu, nohy zůstávají propnuté v kolenou. Přenášíte váhu sem a tam. Postupně si přidejte i pískání. Našpulte rty a začněte si při houpání v bocích pískat. Zvolte veselejší rytmus! Pro obohacení můžete začít máchat i rukama – jednu před tělem, druhou za ním. Ruce střídat. Zároveň uvolňujete kyčelní klouby, orgány v oblasti břicha, bederní oblast. A rozhodně doporučuji: neberte se u tohoto pohybu moc vážně!

Pokud se nacházíte v prostoru, který neskýtá soukromí, abyste si mohli pískat či se rozverně pohupovali, mám jiný trik. Vypněte hrudník, jako kdybyste měli dostat státní vyznamenání za celoživotní práci. Nohy jsou opět rozkročeny. Hlava je vzpřímená. Byť třeba není důvod ke smíchu, nevadí. Úsměv si pomyslně domalujte a koutky rtů zdvihněte. Určitě pocítíte nutkání se dodýchnout, protože hrudník se vám rozevřel. A to je přesně to, proč se takové cviky dělají. Abyste si rozšířili hrudník, prokysličili vnitřní orgány, uvolnili sevření a pustili do svého organismu příjemnější emoční ladění. 

Pokud ještě doplníte mojí vyhlášenou „smetákovou terapií“, držení vašeho těla zlepší vaši náladu. Zasloužíte si cítit se lépe!